Moje psaní/My writing

Zubař/Dentist (CZ/EN)

Máte taky ten pocit, jak se vám svírá žaludek a myslíte si, že vaše střívka, se zdají být těsná? Strach nebo tréma. V mém případě to byl strach. Začátky návštěv u zubaře totiž nepatří mezi mé nejoblíbenější zážitky a musím vám říct, že bych ji co nejrychleji vytěsnil, ale nejde to, když vím, že ta návštěva se bude ještě tisíckrát opakovat.

To když jsem byl malé štěňátko… 😀 . Tak jinak. Když jsem byl ve školce, jako každý jiný dítě, mě bavilo hrozně moc si hrát na doktory. Ale jen na ně, protože holky byly pořád pacientky. Dlouho nám to s kamarádkou v místním křoví, na zahradě mateřské školky vycházelo. Jednoho dne jsme byli však vyhmatání a pokárání a ještě jsme dostali na prdel. Ano. Vy, co to nechápete mohli učitelky dát dítěti na prdel a většinou rodiče těm dětem ještě přidaly, když si stěžovaly. Jiná doba, ve výchově možná lepší 😀 . Ale to jsem odbočil.

Na druhý den se šlo k zubaři. Ó bóže, další úděl trestu. Šly jsme s kamarádkou první, ano první ve dvojřadovém zástupu dětí. Zubař, to bude asi někdo, kdo se jen koukne na zoubky a bude. Kromě pár chvil po cestě, kdy jedna z vychovatelek kouřila a druhá se koukala na své nehty, se nic naštěstí nestalo a došly jsme na místo, kde srandu vystřídalo svírání žaludku. Před námi byla ještě jedna školka, takže jsme měli přímý přenos vrtání, křičení a zelenání jiných dětí, při opuštění ordinace.

Já jsem byl odjakživa gentleman, ale tentokrát to nějak nevyšlo a tak jsem do ordinace vešel první. Už při prvním pohledu jsem zjistil, že mi je paní zubařka hodně nesympatická. Kdybych tenkrát tušil, že se s ní ještě párkrát setkám… Sedl jsem si na křeslo, které se pumpičkou zvedalo a zaklánělo. „Otevři pusu“, zaslechl jsem tom opojení strachu. Nějaké ťukání a říkání něco o zubech, mi strach neudělalo, ale jakmile jsem zaslechl, že si mě vezmou jako posledního, že všechny 4 špičáky už musejí ven (mléčňák je mléčňák), už se o mě pokoušely mrákoty. Vyšel jsem ven a na otázku ostatních dětí „jaké to bylo“, jsem odpověděl „další“. Asi zmaten, či co.

Blížil se můj čas. Bylo nás víc, ale to mě v tuto chvíli nezajímalo. Sedl jsem si na křeslo a už jsem se sebou začal ťukat a jiné pohyby. Říkala mi, ať se uklidním, což mi moc nepomáhalo, ale zase na druhou stranu, když moc nejde utéct, tak rychle, ať mám klid.

Pusa plná od krve, ale byly venku. Zajímavé, že jsem moc netrpěl. Bylo to jen mlíčňáky, to jsem ale netušil, že časem se budou vrtat i do druhých zubů, což je jiné kafe aaaaaa. To bude ale jiný příběh.


Do you also feel the feeling of your stomach, and do you think your cloak seems to be tight? Fear or trаma. In my case, it was scary. Beginning of visits to a dentist is not one of my favorite experiences and I must tell you that I would dispel her as quickly as possible, but it is not true when I know that the visit will be repeated a thousand times.

When I was a little puppy … :-D. So differently. When I was in kindergarten, like every other kid, I enjoyed playing too hard on the doctors. But only for them, because the girls were still patients. It’s been a long time with a friend in our local bushes, in the kindergarten garden. One day, however, we were scolding and reprimanding, and we still got our ass. Yes. What you can not tell the teacher to give the child to the ass, and most of the parents added to the children when they complained. Another time in education might be better :-D. But I turned it off.

The next day he went to the dentist. O god, another punishment of punishment. We went first with our friend, first in the two-row children’s squad. Dentist, it’s probably someone who just looks at his teeth and he’s going to be. In addition to a few moments after one of the teenagers smoked and the other looking at her nails, fortunately it did not happen and we went to a place where the fun was replaced by a stomach. There was one more preschool in front of us, so we had a direct transmission of drilling, shouting and greening of other children when leaving the office.

I have always been a gentleman, but this time somehow it did not work out so I went to the surgery first. At the first glance, I found out that my dentist was a little unsympathetic to me. If I knew then that I would meet her a few more times … I sat down on an armchair that was lifted and tilted. „Open your mouth,“ I heard the awe of fear. Some tapping and talking about the teeth did not make me afraid, but once I heard that they would take me as the last one, that all four of them had to go out (the dairy is a dairy), they were already trying to make me feel sorry. I went out and asked other children „what it was,“ I answered „the next“. Probably confused or what.

My time is coming. We were more, but I was not interested at this moment. I sat down on my chair and started to tap and other moves. She told me to calm down, which did not help me much, but on the other hand, when it did not run too fast, let me be calm.

Pusa full of blood, but they were out. Interestingly, I did not suffer much. It was just a snake, but I did not know that they would be dripping in the other teeth, which is another coffee aaaaaa. But that’s another story.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *